|
|
Staré lomy na území Brna: most mezi přírodním a kulturním dědictvím
Kubalíková, Lucie
Území Brna je geologicky a geomorfologicky velice pestré díky své pozici na hranici dvou celoevropsky významných jednotek – Českého masivu a Západních Karpat. Litologická a morfologická diverzita a rovněž hydro- a pedodiverzita se podílely na historickém vývoji města, jeho dalším rozvoji i na jeho současném utváření. Využívání přírodních materiálů na území Brna spadá do staršího paleolitu (pazourky na Stránské skále), ovšem větší rozmach byl zaznamenán až ve středověku (těžba stavebního a dekoračního kamene – vápence na Stránské skále a Hádech, slepence na Červeném kopci, později písky a spraše). V současné době se na území Brna nachází několik desítek nečinných lomů, cihelen a pískoven, které podávají svědectví jednak o geologické historii města a jednak o využívání přírodních zdrojů. Tyto lomy jsou často legislativně chráněny jako přírodní památky nebo rezervace, případně jako významné krajinné prvky. Díky svým hodnotám jsou cenným zdrojem informací z hlediska věd o Zemi (paleontologické nálezy, stratigrafie, krasové jevy, specifický druh horniny), mají však význam i z hlediska kulturního a historického (např. zdroj stavebního materiálu pro kulturní památky, historie využívání přírodních zdrojů, antropogenní podzemí, industriální a antropogenní tvary reliéfu, vliv na rozvoj města atd.). Lomy tedy reprezentují most mezi přírodními a kulturními aspekty krajiny, respektive mezi přírodním a kulturním dědictvím. Studium kulturně-historických a geovědních aspektů starých lomů může přispět k rozpoznání jejich skutečných hodnot a napomoci i přijetí vhodných opatření z hlediska ochrany neživé přírody i kulturního dědictví.\n
|
host ::
RSS.